Galilejské jezero

Galilejské jezero

Galilejské jezero  se nachází v severní části Izraele, - 212 m pod hladinou Středozemního moře. Je pozůstatkem pravěkého moře, které vzniklo v tektonických proláklinách Velké příkopové propadliny v období čtvrtohor.  Galilejské jezero je nejníže položeným sladkovodním jezerem na naší planetě. Dalšími jezery stejného původu jsou  slané Mrtvé moře a  sladkovodní  jezero Hule, které bylo k lítosti dnešních ekologů  v 50. letech 20. století téměř vysušeno a přeměněno v pole.

Galilejské jezero  je 21 km dlouhé, zhruba 12 km široké a jeho maximální hloubka dosahuje 44 metrů. Celkem je to asi  165 km2 vodní plochy. Na východní straně je lemováno hřebeny Golanských výšin, na západní straně pak náhorními  plošinami Poriya a Arbel.  Hory  okolo jezera dosahují výšky kolem 300 metrů  n. m. V letních měsících, kdy se teploty pohybují kolem 40° C ve stínu,   se stává, že studené proudy vzduchu z pohoří  vanou do vyhřáté hluboké  kotliny kolem jezera a vznikají nebezpečné a náhlé větry, které zvedají vlny na jezeře až do výše dvou metrů.

18. Satelitní mapa Galilejského jezera

Satelitní mapa Galilejského jezera

Galilejské jezero je největší zásobárnou  vody v Izraeli. Odtud se voda rozvádí Národním izraelským vodovodem do velké části země. Největším přítokem je řeka Jordán, pramenící na úpatí Velkého Hermonu. Jordán se do Galilejského jezera vlévá a na jižním konci z něj opět vytéká. Pokud hladina jezera dosahuje – 208,9 pod hladinou moře, znamená to, že jezero je plné vody. Tehdy se otvírá přehrada Deganya a přebytečná voda teče do Jordánu. Naposledy byla přehrada otevřena  v zimě na přelomu let 2003/2004. Další roky byly srážkově spíše podprůměrné. Pokud hladina klesne pod  kritickou hodnotu  -213 m , nastává stav nouze a z jezera se nečerpá voda, pokud by hladina poklesla pod - 214,89 m, nemohou již čerpadla  v jezeře pracovat.

19. Výletní loď na Galilejském jezeře

Výletní loď na Galilejském jezeře

Galilejské jezero má  hned několik jmen. V Bibli v knize Jozue je zmiňováno jako Kineretské moře. Současný hebrejský název je Yam Kinneret = jezero Kinneret. Kinor znamená v hebrejštině housle nebo strunný biblický nástroj. Něžné šplouchání  jeho vln snad  zní stejně libě jako tóny těchto hudebních nástrojů. V Novém  zákoně se setkáváme také s názvy Galilejské moře a Genezaretské jezero.
Jezero je podle staré židovské legendy svaté. Když po odchodu z egyptského otroctví putovali Izraelité 40 let po poušti, doprovázela je na jejich cestách zázračná studna, pojmenovaná po Mojžíšově sestře Miriam. Když Izraelité dobyli  Zemi zaslíbenou, ukryla se studna na dno Galilejského jezera. V okolí jezera, především v Tiberias (Tveria), jednom ze čtyř svatých měst judaismu, je pohřbeno mnoho židovských učenců, k jejichž hrobům přicházejí  od nepaměti židovští poutníci. Mezi nejznámější patří hroby rabiho Akivy , rabiho Meir Baal HaNese a proslulého židovského filosofa Moše ben Maimona, známého pod jménem Rambam, v Evropě pak jako Maimonides.
20. Hrob židovského divotvorce Meir Baal HaNese v Tiberias

Hrob židovského divotvorce Meir Baal HaNese v Tiberias

 

Galilejské jezero je také významným místem pro křesťanské poutníky.  Do malého města Kafarnaum  na břehu jezera se uchýlil někdy kolem roku 25 n. l. Ježíš poté, co byl vyhnán z Nazaretu. Na odlehlém místě na hranici tří tetrarchií , kudy vedla obchodní stezka Via Maris,  našel mezi Židy i pohanským obyvatelstvem  první posluchače a následovníky.  K jezeru za ním přicházely zástupy, přiváděli své nemocné a posedlé a Ježíš je uzdravoval. Pak ke shromážděným promlouval a lidé  překvapeně naslouchali nové, radostné a láskou naplněné interpretaci  židovského Zákona .   V místě známém dnes jako Tabgha  (z řeckého Heptapegon – Sedm pramenů)  došlo k zázračnému nasycení zástupů  rozmnožením pěti chlebů a dvou ryb. Opodál na břehu jezera předal Ježíš, již po svém zmrtvýchvstání,  symbolický klíč od Království nebeského  Petrovi.  Pahorek nad jezerem, zvaný dnes hora Blahoslavenství, byl místem Ježíšova Kázání na hoře, jež se stalo morálním kodexem, z kterého čerpalo nově vznikající  učení, z kterého se zrodilo křesťanství.
21. Kostel Blahoslavenství nad Galilejským jezerem

Kostel Blahoslavenství nad Galilejským jezerem

 

Jezero bylo o několik desítek let později  v r. 67 n. l. svědkem velké bitvy na jezeře, kdy proti sobě bojovaly čluny židovských vzbouřenců a lodě Římanů. Po bitvě byla hladina poseta zbytky člunů.  
Zadíváme-li se na okolí jezera, vidíme vesnice a města, které jsou zde již od biblických dob.  Můžeme si představit rybáře, jak spravovali své sítě a čluny, které vyjížděly na lov. Jak však vypadaly lodě z novozákonní doby?  Jak byly velké, kolik posádky mohly pojmout, kolik měly vesel? Tyto otázky by na věky zůstaly nezodpovězeny, nebýt  velkého sucha, které snížilo hladinu jezera. V lednu 1986 našli dva bratři z kibucu Ginnosar na břehu jezera kus dřeva, který vystupoval z bahna.  Při bližším ohledání se zdálo, že by to mohly být zbytky lodi. Přivolaný  americký specialista na podmořskou archeologii potvrdil, že se skutečně jedná o plavidlo z Ježíšovy doby. Nakreslil dokonce, jak loď mohla vypadat.   Ve stejné době našli františkánští archeologové v nedalekém Migdalu mozaiku s vyobrazením lodi. Obraz na mozaice a náčrtek nálezu byly téměř shodné.  Trup lodi byl zbaven nánosu bahna, zabalen do polyuretanu a opatrně převezen do kibucu Ginnosar, kde bylo plavidlo po 9 let ve zvláštní lázni. Dnes je tato 2000 let stará loď vystavena ve zvláštním pavilonu s kontrolovanou teplotou a vlhkostí v kibucu Ginnosar.

Oblast kolem Galilejského jezera   po příchodu Izraelitů do Kenaanu  připadla kmenům Zebulon a Neftalí.  Později  zde zanechali své stopy Řekové,  židovská  hasmonejská dynastie, Římané, Byzantinci,  arabští nájezdníci, křižácké armády, vojska egyptských mamlúků, Turci a nakonec Britové.  V roce 1910, ještě za doby tureckého panství, byl na břehu jezera založen první kibuc Deganya a brzy následovaly další  odvážné  projekty  zrozené z touhy  pronásledovaných  Židů : najít svou vlast a  obdělávat půdu svých prapředků. Po vzniku státu Izrael v r. 1948 došlo k velkému přílivu obyvatel, především Židů z muslimských zemí,  v 80. letech 20. století pak Židů ze zemí bývalého Sovětského svazu.  Nesmíme však zapomenout také na arabské obyvatelstvo, které  žije  od nepaměti ve vesnicích   této oblasti.  
Dnes jsou břehy jezera lemovány kibucy, většinou prosperujícími hospodářskými jednotkami, které podnikají  především v zemědělské výrobě, turistice a rybolovu. Galilejské jezero je   významnou rekreační oblastí.  Mnoho Izraelců tráví  svou dovolenou v prázdninových vesničkách na jeho březích, koupou se na jeho udržovaných travnatých plážích, turisté a poutníci rádi brázdí  hladinu jezera v člunech, které jsou replikami biblických plavidel. Plavbu je možno zakončit stylově, posezením v některé z místních restaurací, které nabízejí specialitu –  rybu svatého Petra. Je to pečená tilapia, česky tlamovec, chutná  sladkovodní ryba, která se zde loví již od biblických dob. Podává se s hranolkami a spoustou zeleninových salátů.  Zveme Vás!
23. Ryba svatého Petra

Ryba svatého Petra

 

S Galilejským jezerem a  poutavou historií, která tudy procházela, Vás ráda , podrobně a z celého srdce seznámí cestovní kancelář TILIA, která již 16 let pořádá zájezdy do Izraele. Nabídku zájezdů najdete na www.ck-tilia.cz.