Golanské výšiny

Golanské výšiny – oči Izraele

Geografické hranice Golanských výšin, skalnaté  náhorní plošiny, která je součástí pohoří Antilibanon, lze stanovit snadno:  západní hranicí je řeka Jordán, jižní hranicí  řeka Jarmuk, od masívu Hermonu, který je samostatnou oblastí, je odděluje řeka Nahal Sa´ar. Podle  politické definice jsou Golanské výšiny mezinárodně uznaným syrským územím, jehož převážná část  je okupována Izraelem. Chcete-li  porozumět tomuto citlivému tématu, je potřeba se  s historií  Golanských výšin seznámit.
Pohnutá historie opěvované biblické země
Golanské výšiny byly osídleny od pradávna, našly se zde zbytky osídlení již  z doby před 250 tisíci lety. Velkou záhadou je gigantická lidskou rukou vytvořená stavba v Rogem Hiri /Rujm el-Hiri .  Čtyři velké kamenné kruhy, největší z nich má průměr  156 metrů, obklopující kamennou mohylu, která skrývá obří dolmen, vyvolávají otázky. K čemu tento megalitický objekt starý  zhruba pět  tisíc let sloužil? Byla to astronomická observatoř, obří kalendář, pohřebiště  či kultovní místo?  Veřejnosti je Rogem Hiri  znám teprve od roku 1967, kdy zde byly po Šestidenní válce zahájeny první výzkumy.  Jedna z teorií  archeologů udává,  že se  místo používalo jako pohřebiště, kde  byla mrtvá těla předkládána dravým ptákům, později pak  bylo používáno jako svatyně. (Biblical Archeology November/December 2011)

30. Golanské Stonehenge - Rogem Hiri

 V biblických dobách byla tato země , známá jako Bášan, plná vod, lesů a zelených pastvin, na kterých se pásla stáda dobytka. V Bibli je jméno Golan   zmíněno v souvislosti s městy království Izrael a Juda, ve kterých mohou lidé, kteří se provinili zabitím, žádat o azyl.  Právě podle tohoto města ležícího na východní straně Jordánu, dostala později celá oblast svoje jméno. Dávné  Izraelce vystřídali Asyřané, Babyloňané, Peršané, následovníci Alexandra Velikého,  Římané i  mocná Byzantská říše. Od 2. století zde  žili Iturejci, obyvatelstvo aramejského původu,  a do poloviny 7. století  byly na Golanských výšinách ještě  četné židovské vesnice.  Po arabském dobytí území v roce 636  se bezpečnostní situace zhoršila, hrozily nájezdy beduínů a usedlé obyvatelstvo opouštělo svá sídla. Golanské výšiny byly pusté.  Od 16. století  se  Golanské výšiny staly součástí  Osmanské říše. V 17. a 18. století zde vznikaly první drúzské osady.  V polovině 19. století bylo konstatováno,  že ze 112 vesnic, které zde kdysi stály, je pouze 11 osídleno.  Po roce 1878 následkem Rusko-turecké války nastal exodus muslimů, kteří prchali z Kavkazu před pronásledováním . Právě tito uprchlíci, ponejvíce Čerkesové, byli Turky usazováni  na téměř pustých Golanských výšinách.  Koncem 19. století docházelo také k pokusům vytvořit na Golanských výšinách židovské zemědělské osady. Ačkoliv židovští mecenáši zakoupili pro tento účel velké rozlohy půdy,  turecká administrativa, která židovskému osídlování Golan  nepřála, špatná bezpečnost a další těžkosti trvalé osídlení znemožnily.

31. Galilejské jezero s Golanskými výšinami v pozadí

Po I. světové válce si Blízký Východ rozdělily evropské mocnosti. V roce 1923 byly ustanoveny hranice mezi Brity kontrolovanou Palestinou a Francouzi kontrolovanou Sýrií.  Když francouzský mandát v roce 1946 zanikl, stala se oblast Golanských výšin součástí Syrské arabské republiky. Po Arabsko-izraelské  válce v roce  1948 se Golanské výšiny staly částečně demilitarizovanou zónou, ale příměří bylo porušováno oběma stranami.  Od roku 1950  Syřané ovládli východní břeh Galilejského jezera a z pozic na náhorní plošině ostřelovali  židovské osady, které vznikly v demilitarizované zóně. Izraelci odpovídali vojenskou silou.  V roce 1967 v červnové Šestidenní válce dobyli Izraelci celé Golanské výšiny a svahy hory Hermon. Tisíce obyvatel uprchly nebo byly vyhnány.   Brzy po Šestidenní válce začala na dobytém území vznikat izraelská osídlení.  O Golanské výšiny musel Izrael bojovat ještě jednou v roce 1973, když ve Válce Jom Kippur syrská armáda zabrala jižní část území a zastavila se pět minut od řeky Jordánu. Dnes Izrael kontroluje 1 158 km2, což je asi 65 % rozlohy Golanských výšin, zbytek demilitarizované zóny vrátil  Sýrii .

32. Realita na Golanských výšinách - zbytky minových polí

Strategická hodnota Golanských výšin je nevyčíslitelná. Více než třetina pitné vody v Izraeli pochází z Golanských výšin. Bezpečnostní pásmo vytvořené obsazením území  chrání  dostatečně největší zásobárnu pitné vody v Izraeli, Galilejské jezero.  Na Golanských výšinách jsou rozmístěny radarové stanice včasného varování a vojenské posádky. Přesto však v Izraeli  čas od času uslyšíte,  že je Izrael ochoten území vrátit výměnou za kvalitní mírovou smlouvu se Sýrií. Severní hranice státu je zranitelná, obyvatelstvo severního Izraele bylo v minulosti  sužováno  ostřelováním ší´itských milicí Hezbollah  z Libanonu, podporovaných Íránem a Sýrií.  Naposledy se zde bojovalo před necelými šesti lety.

Úrodné  sopečné pohoří

Před miliony let se vytvořila Velká příkopová propadlina, hluboká vráska v zemské kůře táhnoucí se od pohoří Taurus až po Velká africká jezera. Vyvřelá láva ztuhla v čedič a zformovala dnešní podobu Golanských výšin. Golanské výšiny jsou jako muzeum vulkánů, ve kterém jsou vidět všechny sopečné jevy: lávové koule, kužely, krátery...  Poslední sopka zde byla činná ještě před necelými 6 tisíci lety.

     Až do 19. století byly Golanské výšiny zalesněné,  ale nově usazení  Čerkesové  začali lesy kácet. Zbytek stromů pak padl v době I. světové války, kdy Turci zoufale potřebovali palivo pro svoje parní vlaky zásobující frontu. Dnes je 1/9 Golanských výšin spravovaných Izraelem přírodní rezervací. Tak jako v biblickém Bášanu  je území plné krav, které spásají  svěží zelenou vegetaci.  Mnohdy se stáda ještě pasou na minových polích, protože celá strategická oblast byla do roku 1967 zaminována.  
Půda sopečného pohoří , zvláštní klimatické podmínky a dostatek srážek však také činí  z Golanských výšin unikátní vinařskou oblast.  Izraelská vína z Golan dobývají trhy a srdce znalců. Stejně tak je náhorní plošina vynikající oblastí pro pěstování  ovoce, především jablek  a třešní.

33. Výhled na zasněžený vrchol Hermonu

Kdo jsou drúzové?

Na Golanských výšinách spravovaných Izraelem  je celkem 36 osad, z toho 32 židovských, ve kterých žije celkem 16 500 obyvatel,   a  4 drúzské se 17 000 obyvateli.  Drúzové jsou arabsky hovořícími příslušníky zvláštní náboženské skupiny, která se v 11. století odštěpila od islámu. Učení je ovlivněno gnosticismem a řeckou filosofií. Zakladatelem víry byl perský mystik Hamza ibn Ali ibn Ahmad. Islámští učenci nepovažují drúzy za muslimy, ale drúzové sami se považují za islámskou reformovanou sektu. Sami si říkají muwahhidun – unitáři a svému náboženství tawhíd – ryzí monoteismus. Původ jména drúzové je ve jméně jednoho z prvních učitelů víry ad-Darázího. Drúzové vyznávají vysoké morální hodnoty  a  vždy jsou loajální k zemi, ve které se narodili. Z toho důvodu jen malé procento drúzů na Golanských výšinách přijalo izraelské občanství a zachovávají věrnost Sýrii. Izraelští drúzové, kteří žijí v Galileji, převážně v pohoří Karmel, jsou zase věrnými občany Státu Izrael, mnoho z nich slouží ve vysokých hodnostech v izraelské armádě a na vysokých postech ve státní správě.

33. Shromáždění drúzských mužů

Katzrin - hlavní město Golan

V roce 1981 vydal Izrael zákon o Golanských výšinách (zamítnutý rozhodnutím Rady bezpečnosti číslo 497), který učinil z osídlení Golanských výšin prioritní záležitost. Správní středisko Katzrin bylo naplánováno jako městské centrum zajišťující služby okolním vesnicím a vojenským základnám.  Dnes má Katzrin 7 500 obyvatel,  více než 30 % z nich jsou imigranti ze zemí bývalého Sovětského svazu.  Ve městě jsou předškolní zařízení, základní škola a státní náboženská škola, střední škola pro tisíc  studentů a Ohelo College – akademická instituce pro vzdělávání učitelů. Ve Katzrinu je také  rozvinutý průmysl. Vznikl zde proslulý vinařský závod Golan Winery, stáčírna minerálních vod Eden, závod na zpracování olivového oleje,  mlékárenský závod, závod na výrobu plastů, vyrábí se zde přístroje pro noční vidění a dokonce se v  místním pivovaru vaří skvělé pivo.

34. Národní park Gamla na Golanských výšinách

Turistika na Golanských výšinách

Golanské výšiny přitahují  turisty, ať už Izraelce nebo zahraniční návštěvníky, kteří přijíždějí za poznáním přírody a historie. Nejznámějším místem je Národní park Gamla,  který připomíná tragickou dobu židovského povstání proti Římanům, během kterého zahynulo v roce 67 n. l.  všechno obyvatelstvo  židovského města Gamla.  Svou malebností  láká Národní park Baniyas,  kdysi Caesarea  Filipova,  u pramenů řek, které se o několik kilometrů dále proměňují v řeku spásy Jordán, nebo mohutný středověký arabský hrad Nimrod, který střežil cestu od Středozemního moře do Damašku. Úchvatné jsou  přírodní scenérie a výhledy na mohutný masív Hermonu, který dosahuje na izraelské straně úctyhodných 2 224 m. Za zmínku stojí také tradiční drúzská pohostinnost, ochutnat místní speciality v jedné z drúzských restaurací patří k zážitku , na který se dlouho vzpomíná.

Na Golanské výšiny Vás zve cestovní kancelář TILIA, která toto kouzelné místo pravidelně zařazuje do programu svých poznávacích zájezdů po Izraeli. Konkrétní nabídku zájezdů najdete na www.ck-tilia.cz.