Jeruzalém

Hradby Jeruzaléma

Hradby Jeruzaléma jsou  nejen unikátní stavební památkou, vzácně zachovalým středověkým opevněním , ale především symbolem věčného města.  Jeruzalém je více než město, je to metafora.  Jeruzalém je  Svatost.  Svaté město tří velkých monoteistických náboženství.

Nejkrásnější pohled na Jeruzalém je z Olivové hory , nejlépe v ranních hodinách, kdy slunce na východní straně ozařuje celé nádherné panoráma  Starého města (hebrejsky Ir Atika). Zlatá kupole Dómu na skále, mešita Al Aksa, dvě šedé kupole chrámu Božího hrobu, bílá věž luteránského chrámu Vykupitele a nedávno obnovená  synagoga Hurva jsou na první pohled patrné dominanty obklopené spletí  starobylých staveb tvořících ulice a celé čtvrti. Obrázek  je zarámován impozantními  hradbami ze 16. století, které jsou samy o sobě zajímavou stavební památkou, která ve světě nemá obdoby.
12. Pohled na Jeruzalém z Olivové hory

Pohled na Jeruzalém z Olivové hory


Jeruzalém byl  opevněným městem již v době, kdy se jmenoval Urusalimum  a sídlil v něm kenaánský kmen Jebusitů. Král David někdy kolem roku  1004 př. n. l.  pronikl  se svými bojovníky vodním systémem do ohrazeného města, dobyl skalní pevnost Sion,  město Urusalimum učinil  svým sídlem a pojmenoval jej  Město Davidovo (Ir David). Tento název se příliš neujal,  z Urusalimum  se stal  Jerušalajim – česky Jeruzalém.   Arabové ho nazývají prostě:  Al Kuds – Svatý.

Když Jeruzalém oblehli r. 701 př. n. l. Asyřané, král Chizkijáš dal narychlo vybudovat nové hradby . Shodou   okolností  Asyřané zdecimovaní epidemií neznámé nemoci  Jeruzalém nedobyli a odtáhli. To Babyloňané r. 586 př. n. l. byli úspěšnější. Neodolaly jim ani hradby Jeruzaléma, město vyplenili, chrámový poklad odvezli do Babylónu a ještě si odvedli  do zajetí celou elitu Judského království. Když se část Židů po dvou generacích mohla vrátit do své země a do Jeruzaléma, nalezli město v troskách. V biblické knize Nehemjáš  nalezneme  detailní popis, jak se  znovu budovaly jeruzalémské hradby.
13. Zazděná Zlatá brána v Jeruzalémě

Zazděná Zlatá brána v Jeruzalémě

 

Jeruzalémské hradby byly budovány a následně ničeny. Po Nehemjášově obnově hradeb ,  která proběhla kolem r. 445 př. n. l., vybudoval  v letech 41 – 44 n. l. novou tzv. Třetí hradbu král Agripa.    V roce 70 n. l. byl v době židovského povstání proti Římanům zničen židovský chrám v Jeruzalémě a město se ocitlo v troskách. Po druhé židovské revoltě r. 135, byl naprosto zničený a opuštěný Jeruzalém Římany přebudován na opevněné římské město , které se po určitou dobu jmenovalo Aelia Capitolina.  Poté, co se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím  Východořímské říše, získal Jeruzalém,  město spojené s životem a smrtí Ježíše Krista, nebývalý význam.  Hradby města  byly obnoveny  v polovině 5. století za byzantské císařovny Eudokie.  V  době Jeruzalémského království vytvořeného ve  12. století evropskými feudály a dobyvateli, hrály hradby Jeruzaléma důležitou úlohu. Ale ani mohutné hradby nepomohly křižákům Jeruzalém udržet, po porážce v bitvě u Rohů Hatínu v r. 1187 se museli z Jeruzaléma stáhnout a jejich království už tvořilo jen několik izolovaných enkláv uprostřed muslimy ovládaných území.  Ve 13. století  došlo k obnově opevnění  ajúbidským vládcem al-Malikem al-Muazzimem, ale  ten později ze strachu, že se křižáci vrátí do města,  dal   příkaz  ke zboření zbudovaných hradeb.   V době, kdy oblast  ovládli mamlúčtí sultáni z Egypta, byl Jeruzalém bezvýznamným , nedostatečně opevněným městem bez strategické hodnoty .
14. Hlavní městská brána - Damašská brána

Hlavní městská brána - Damašská brána

 

Hradby, které obdivujeme dodnes, nechal postavit turecký sultán Sulejmán Veliký.  Jeruzalém a celá Palestina připadly Osmanské říši v r. 1517.  Když se Sulejmán  ve svých 26 letech ujal vlády po svém otci Selimovi,  rozhodl  se  zanedbaný Jeruzalém obnovit. Nechal postavit  nová tržiště, dal opravit akvadukt a vodní cisterny.  Jeruzalémské mešity  a především Chrámová hora prošly důkladnou  renovací. Avšak jeho největším dílem jsou jeruzalémské hradby, jedno z mála středověkých opevnění, které přetrvalo až do dnešních dnů.  Sulejmán přikládal opevnění Jeruzaléma velký význam. Hradby symbolizovaly vítězství islámu ve třetím nejsvatějším muslimském městě, které předchozí mamlúcké dynastie přehlížely. A opevnění  s mohutnou pevností a děly na hradbách bylo výrazem bezpečí.  Jeruzalém ležel na okraji pouště a mohl  se kdykoliv stát cílem loupeživých beduínů. Sulejmán se také obával útoku ze západu, ať už to mohl být útok pirátů nebo nová křížová výprava.
Výstavba hradeb započala v roce 1538 a trvala necelé 4 roky. Sulejmánovy hradby sledovaly linii  hradeb postavených za  Al-Malika al-Muazzima  o tři století dříve. Hradby a citadela byly budovány s promyšlenou vojenskou strategií.  V hradbách je zabudováno 35 věží, některé z nich jsou dokončeny jen z vnější strany a uvnitř zůstaly nedokončené.  V době, kdy Sulejmán nechal stavět  jeruzalémské hradby , byly již používány palné zbraně a střelný prach a  stavba byla již novému způsobu vedení boje přizpůsobena.  Nejvíce opevněnými  místy  byly  hlavní městská brána – Damašská brána na severní straně hradeb a  Jaffská brána na západní straně.  Také na jižní straně byla důležitá Sionská brána a na východní pak Lví brána. Ostatní brány byly pouze druhořadé,  a proto skromné. Hlavní brány však byly vybaveny velkými dřevěnými vraty pobitými železem a na noc se zavíraly. Hradba byla strážena 64  janičáry, dělostřeleckou jednotkou o pěti vojácích, pomocnou jednotkou dvanácti  vojáků, kteří sloužili jako vrátní, a dvěma vojáky, kteří hlídali bránu pevnosti. Deset vojáku se staralo o proviant a administrativu a jeden voják sloužil jako žalářník. V čele posádky stáli  velitel pevnosti a jeho zástupce. Navíc tu byl ještě tajemník, imám , muezín a  sluha.  Spolu s  tesařem,  pekařem a vojákem, který se staral o hradní příkop a dalším, který měl na starosti akvadukt, se staralo o jeruzalémské hradby v roce 1544 celkem 104 mužů.
15. Davidova věž - symbol Jeruzaléma

Davidova věž - symbol Jeruzaléma

Již na konci vlády Sulejmána Velikého  došlo ke zhoršení disciplíny vojáků posádky, kteří se začali zabývat soukromými aktivitami jako byl výběr daní a obchod.  Bezpečnost  již nebyla na prvním místě a později začalo obyvatelstvo Jeruzaléma stavět v blízkosti hradeb svoje příbytky, dokonce zabírat některé z budov opevnění a věže. Na začátku 20. století hradby ještě stály, stále ještě chránily obyvatele Jeruzaléma, ale jejich sláva uvadla.  Byly zanedbané,  cimbuří zbořená a u jejich základů se kupily letité hromady odpadků .  Když po čtyřech stoletích v prosinci r. 1917 skončila turecká nadvláda, měli Britové, kteří se ujali mandátu v Palestině, nelehký úkol.  Jeruzalém byl v té době hladovým a žíznivým městem plným infekčních nemocí. Po několika týdnech první pomoci, kdy bylo nutné přivézt jídlo a cisterny s vodou,  připadl prvnímu vojenskému britskému guvernérovi Siru Ronaldu Storrsovi  úkol stejně důležitý: záchrana památek.  Byla vydána nařízení, která přikazovala,  že se budovy nesmějí  bourat nebo přestavovat bez písemného povolení, na fasády se nesmí používat omítka nebo plech, pouze bílý jeruzalémský kámen,  a na domech nesmějí být jiné tabule, než označení ulic.  Údržba památek se stala nadlidským úkolem. Každá píď půdy v Jeruzalémě někomu patřila, byl to složitý spletenec majetkoprávních vztahů . Ať už muslimové, židé,  četné křesťanské církve, náboženské nadace a spolky, každý  z nich musel k opravám vydat souhlas.
16. Jeruzalém - směs obyvatel mnoha vyznání

Jeruzalém - směs obyvatel mnoha vyznání

 

Nejdůležitějším úkolem se stala oprava citadely a hradeb Jeruzaléma. Část hradeb se zřítila a citadela byla zavezena odpadky, které se zde kumulovaly celé věky. Prostor kolem hradeb byl obestavěn polorozpadlými stavbami.  Na odklízecí práce byli najati uprchlíci z jordánského města Salt. Hradby byly opraveny místními staviteli a dělníky.  Byly renovovány brány a opraveny stezky na vrcholech hradeb. Byly položeny základy budoucích parků pod hradbami.  Po vzniku Státu Izrael v r. 1948 se Jeruzalém stal na dlouhých 19 let rozděleným městem. Východní Jeruzalém připadl Jordánsku a pozice  na hradbách zaujali vojáci Arabské legie.  Pás zeleně kolem hradeb, tak pečlivě ošetřovaný  Brity, se znovu proměnil ve smetiště a o údržbu hradeb nikdo nedbal.  Po Šestidenní válce v r. 1967 Izrael dobyl  Staré město  a hradby se staly symbolem sjednoceného Jeruzaléma. V 70. letech minulého století byly hradby znovu pečlivě opraveny a jejich část byla zpřístupněna jako prohlídková trasa.   Nedávno byla dokončena oprava Sionské brány a v současné době je pod lešením honosná Damašská brána.  Návštěvníci Jeruzaléma i jeho obyvatelé mohou obdivovat  pozoruhodné stavební dílo, které je jedinečným svědkem bohaté historie.  

Zadívejme se na hradby Jeruzaléma  a vzpomeňme si na verš  Žalmu 122.
„Vyprošujte Jeruzalému pokoj: /Kéž v klidu žijí ti, kdo tě milují!/Kéž je na tvých valech pokoj.“
17. Jaffská brána v pozadí citadela

Jaffská brána, v pozadí citadela


Do všech jeruzalémských zákoutí  a do celého Izraele  se můžete  bez obav vypravit s cestovní kanceláří TILIA, která je specialistou na tuto destinaci.  Obdržíte nejen kvalitní služby, ale především vždy  poutavý výklad. Zájezdy do Izraele najdete na www.ck-tilia.cz.