Betlém

Palestinský Betlém - město s bohatou biblickou tradicí

Betlém je správním centrem jednoho ze 16 správních obvodů, z kterých sestává Palestinská autonomní oblast na Západních břehu Jordánu a v pásmu Gazy.  Oblast Betléma zahrnuje 10 městských obcí, 58 vesnic a 3 uprchlické tábory. Celkem je to 575 km2,  na kterých žije  zhruba 140 tisíc obyvatel. V samotném městě Betlémě pak 25  tisíc obyvatel.
 
Siluetu města tvoří  dnes ve stejné míře věže kostelů a minarety mešit, v betlémském regionu žijí jak muslimové, tak křesťané, najdeme zde zemědělce a obyvatele měst a na okraji také beduínské obyvatelstvo. Křesťané různých denominací tvoří 28 % obyvatel betlémského regionu a asi 40 % obyvatel samotného Betléma. Úřad starosty města a jeho zástupce  je podle místních zvyklostí zastáván vždy křesťanem, i když křesťané již tvoří v Betlémě menšinu. Z ekonomických důvodů se již od doby po První světové válce mnoho rodin stěhovalo do zahraničí, nejvíce do Jižní Ameriky, takže v zahraničí žije početná diaspora betlémců. Více než polovina obyvatel Betléma má blízké příbuzné, kteří žijí v zahraničí.

Pátrání po původu  jména Betlém, arabsky Bet Lahm (dům masa), hebrejsky Bet Lechem (dům chleba), anglicky Bethlehem, řecky Vithleém,   nás zavede až do dávné kenaánské minulosti, kdy se místo nazývalo Bet Lahama , podle akkadské bohyně Lahamy, symbolu úrody a plodnosti.
V květnu 2012 se při prosívání půdy z jeruzalémského archeologického naleziště objevil nesmírně důležitý důkaz o existenci  Betléma v době období prvního chrámu (1006 – 586 př. n. l.)  Na hliněné pečeti, kterou se opatřovaly odvody daní, je uvedeno ve starém hebrejském písmu jméno Bat Lechem.

42. Artefakt se jménem Betlém ve staré hebrejštině
Artefakt se jménem Betlém


Jméno Betlém, v Bibli nazývaný také Efrata (Gn 35:19, Gn 48:7) se objevuje téměř 50krát v deseti knihách hebrejské Bible. V Novém zákoně se jméno Betlém cituje pouze v Matoušově a Lukášově evangeliu, kde se Betlém  zmiňuje jako místo, kde se narodil  Ježíš, zvaný však Nazaretský, podle místa, kde vyrůstal.  Betlém  není spojen pouze s narozením Ježíše, je to místo posvátné také pro židy. U Betléma – Efraty zemřela při porodu Benjamína Jákobova žena Ráchel, která je zde pohřbena a její hrob, v dnešní době připomínající vojenskou pevnost, je cílem ortodoxních věřících. Betlém je místem, kde začíná a končí  krásný biblický příběh Rúth, cizinky z Moábu, prababičky  krále Davida. V Betlémě byl  David  ještě jako chlapec a pouhý pasáček ovcí pomazán na krále prorokem Samuelem. V  knize proroka Micheáše, psané v kruté době asyrského vpádu do  Izraele v 8. století př. n. l., je pasáž „A ty Betléme efratský, ačkoliv jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných.“



43. Chrám Zrození Páně v Betlémě

Chrám Zrození páně

Chrám Zrození Páně,  nejcennější poklad Betléma
Místo narození Ježíše bylo uctíváno místními křesťany židovského původu, ale po druhém neúspěšném povstání Židů proti římské nadvládě (132 – 136)  byl na místě vybudován posvátný Adonisův háj a Židé byli vypovězeni.  Po církevním koncilu v maloasijském městě Nicaea roku  325 vyslal císař Konstantin svou matku Helenu do Palestiny, aby našla místa spojená se životem a smrtí Ježíše Krista a nechala na těchto místech postavit  důstojné svatyně. Helena za pomoci místních křesťanů identifikovala jeskyni, zachovanou v paměti generací jako místo Ježíšova zrození a nechala tam zbudovat kostel Zrození Páně, který byl vysvěcen 31.  května 339. Kostel se skvostnými  podlahovými mozaikami, které byly náhodou objeveny až v r. 1932, byl zničen při povstání Samaritánů v r. 529 a následně obnoven byzantským císařem Justiniánem do honosné podoby na půdorysu kříže, která se zachovala dodnes. Tak je kostel Zrození Páně v Betlémě nejstarším funkčním kostelem na světě. Několikrát unikl jakoby zázrakem svému zničení . V roce 614 vtrhli do Byzantské říše Peršané, kteří  ničili všechny křesťanské stavby. Když však stanuli před kostelem Zrození Páně, uviděli na průčelí chrámu mozaiku, na které byli vyobrazení tři králové, kteří se přišli poklonit narozenému Jezulátku. Jeden z králů, protože to byli mudrci z Východu, měl na sobě roucho perského kněze. Podle legendy se dobyvatelé zarazili a chrám nezničili. Také kalífa Omar, následník Proroka Mohammeda, se raději pomodlil před chrámem,  aby místo zachoval křesťanům.

44. Hlavní loď chrámu Zrození Páně v Betlémě

Hlavní loď chrámu Zrození páně

Ve 12. století dorazily do  Palestiny první zástupy Evropanů pod  záminkou  osvobození Božího hrobu z rukou nevěřících. Přítomnost křižáku ve Svaté zemi trvala  192 let. Během tohoto období došlo k  rozvoji obchodu mezi východem a západem,  Evropa získala mnoho nových poznatků, seznámila se s novými technologiemi a vědeckými objevy Orientu, které byly postupně zaváděny a vedly k rozvoji hospodářství a kultury.  Betlém byl pro křižáky důležitým místem, v chrámu Zrození Páně byli korunováni první  jeruzalémští králové. Dodnes se zachovaly části zlatem zdobených nástěnných mozaik  zhotovené byzantským mnichem Efrajimem  v r. 1169 a téměř zašlé malby svatých mužů a významných králů na 30 ze 44 sloupů ze stejného období.

Po odchodu křižáku ze Svaté země v r.  1291  a ovládnutí země mamlúckými sultány a nakonec Tureckou říší se Betlém stal malým bezvýznamným městem. Teprve vlna zájmu o Svatou zemi, která vypukla v Evropě v 19. století,  přivedla do Betléma křesťanské misionáře, kteří zakládali kostely, kláštery, školy a nemocnice a snažili se zlepšit postavení místního obyvatelstva. Betlém se po První světové válce stal součástí Britské mandátní Palestiny a po vytvoření Státu Izrael a válce, která následovala, se dostal pod jordánskou správu. Šestidenní válka v roce 1967 znovu změnila hranice, Betlém a celý Západní břeh Jordánu se staly územím, které spravoval Izrael.  Teprve v roce 1994 mohl Betlém oslavit vznik Palestinské autonomie.

45. Mozaiky pod podlahou - chrám Zrození Páně v Betlémě

Mozaika pod podlahou - chrám Zrození páně

 

Vstupujete-li do chrámu, na průčelí si určitě povšimnete zazděného vysokého vchodu s příčným trámem z doby Justiniánovy, zbytků gotického obloukového vchodu z doby křižáků a nízkého vchodu, tzv. Dveří pokory , kde se musíte sehnout, abyste vstoupili.  Tento poslední vchod byli nuceni křesťané zbudovat za dob tureckého panství, aby znemožnili  přístup do chrámu jezdcům na koních.

46. Dveře Pokory vedoucí do chrámu

Dveře pokory, vedoucí do chrámu


Chrám Zrození Páně je cílem téměř 2 milionů turistů ročně. To by ještě nebylo tak hrozné, prohlédnout si kostel je věc snadná, ale turisté a poutníci chtějí také spatřit Betlémskou hvězdu, která je umístěna v jeskyni Zrození Páně pod ikonostasem . Do malé jeskyně vede dlouhá fronta, někdy několikahodinová,  která se prodlužuje v závislosti na tom, zda se poutníci chtějí uvnitř  vroucně a dlouze modlit a ještě si zazpívat a turisté vzájemně fotografovat.  
V jeskyni je umístěna stříbrná čtrnácticípá hvězda, která vyznačuje místo, kde se Marii narodilo děťátko.  Naproti hvězdě je kaple jesliček, do kterých  byl Ježíšek po narození uložen. Jeskyně,  ztmavlá od sazí nespočetných svíček,  je obložena azbestovými závěsy, mnohokrát zde totiž hořelo od neopatrné manipulace s ohněm.

Kostel je podle přísných pravidel Statu Quo rozdělen mezi tři nejpočetnější křesťanské církve.  Největší část patří řeckým pravoslavným křesťanům, další  část arménské pravoslavné církvi a pouze kaple Jesliček v jeskyni Zrození patří římským katolíkům.

47. Čtrnácticípá betlémská hvězda

Čtrnácticípá betlémská hvězda

 

29. června 2012 v ruském Petrohradu na zasedání UNESCO byl  chrám Zrození Páně v Betlémě na území Palestinské autonomie zahrnut na seznam světového kulturního dědictví  coby ohrožená památka. Palestinci si slibují, že tento akt pomůže uskutečnit tolik potřebné opravy této jedinečné stavby, která pro celé město tolik znamená.

Kostel  svaté Kateřiny

Stačí  projít bočním východem z chrámu a ocitnete se v kostele svaté Kateřiny Alexandrijské, který sice není tak starý jako  kostel Zrození Páně, ale patří úplně celý římským katolíkům. Byl postaven až v roce 1881 na ruinách křižáckého kostela a je místem, odkud se každý rok na Štědrý den vysílá do celého světa půlnoční mše z Betléma. V ten den patří kostel svaté Kateřiny jen těm nejvýznamnějším hostům a početné zástupy sledují půlnoční bohoslužbu na velkých obrazovkách instalovaných na náměstí Jesliček před chrámem. Ulicí Hvězdy přichází ke kostelu jeruzalémský patriarcha za doprovodu kléru a po odsloužené mši vezme na ruce  figurku Jezulátka, kterou přenese do jeskyně Zrození, kde zůstane až do konce Vánoc. Vánoce v Betlémě se vlastně slaví třikrát. 24. prosince začínají vánoce pro katolíky, 6. ledna pro řecké pravoslavné křesťany a 18. ledna pro arménskou pravoslavnou církev.

Ve 4. století přišel do Betléma křesťanský učenec Hieronymus (sv. Jeroným), který zde přeložil Bibli z původních jazyků, v kterých byly jednotlivé knihy napsány,  do lidové latiny. Tento překlad, nazvaný „Vulgata“ se dosud používá. Pod kostelem svaté Kateřiny jsou jeskyně, v jedné z nich podle tradice žil a pracoval Jeroným na svém celoživotním díle.

48. Kostel svaté Kateřiny v Betlémě

Kostel svaté Kateřiny v Betlémě

 

Betlém a betlém

Betlémy,  výtvarná nebo dramatická  zpodobnění vánočního příběhu, tak známé v našem prostředí  a tak typické pro Vánoce, vznikly až ve 13. století. Světec František z Assisi se po návratu ze Svaté země,  kam se dostal roku 1219 v průběhu Páté křížové výpravy, rozhodl předávat poselství dojemného vánočního příběhu o narození Spasitele novou formou. Ze začátku to byly živé výjevy, později se začala zpodobnění vánoční scény objevovat také ve výtvarných podobách. Díky Františkovi z Assisi, mají dnes betlémští řezbáři stále plné ruce práce. V říjnu, po sklizni oliv, které se v Betlémě a okolí pěstují od pradávna, začínají lidé, kteří se živí výrobou suvenýrů z olivového dřeva, shromažďovat dřevo pro výrobu z ořezaných větví po zmlazování stromů. Toto dřevo musí ještě dlouho  zrát než se z něj mohou začít vyrábět nejrůznější předměty, od drobných strojově vyráběných suvenýrů za několik  dolarů až po drahé ruční práce vysoké hodnoty.  Na turistech, kteří přijíždějí do Betléma nebo nakupují v obchodech se suvenýry mimo Betlém, závisí obživa mnohých rodin, které se tradičně věnují výrobě předmětů z olivového dřeva. V Betlémě se také vyrábějí ozdobné předměty z perleti a korálu, najdete zde také bohaté výšivky, které zdobí jak suvenýry, tak krásné oděvy.

49. Prodejní galerie betlémských řezbářů

Prodejní galerie betlémských řezbářů

 

Betlémská pohostinnost

Turismus a související služby tvoří hlavní podíl v místní ekonomice. V turistickém  sektoru je zaměstnáno více než 20 % obyvatelstva betlémského regionu a více než 60 % obyvatel samotného Betléma. Poutníci a turisté přijíždějí do města po celý rok, ale období kolem Vánoc je nejrušnější. Betlém je jedním z nejvýznamnějších poutních míst na světě a cesta do Svaté země bez návštěvy Betléma by nebyla úplná. Ačkoliv je Betlém od Izraele oddělen separační bezpečnostní zdí, autobusy s turisty projíždějí hladce a bez čekání.   
 Kromě chrámu Zrození Páně a kostela svaté Kateřiny navštěvují poutníci také Mléčnou jeskyni, spojenou s legendou, že jeskyně zbělela, když kojící Panně Marii ukápla na zem kapka mléka. Nedaleko od Betléma v Bet Sahour se nacházejí Pastýřská pole s kostely různých křesťanských denominací. Na Pastýřských polích  se pastýřům zjevil anděl Páně, odtud spěchali do Betléma, aby se poklonili narozenému děťátku.  Také tam směřují turistické autobusy.
V Betlémě a sousedním Bet Sahour najdeme mnoho  kvalitních moderních hotelů, které byly vybudovány v posledních letech. Betlémské restaurace nabízejí velké množství místních arabských specialit a také tradiční pohostinnost, tak typickou pro Palestinu.
Do Betléma, města biblických tradic Vás zve cestovní kancelář TILIA, která toto místo nejen zařazuje do svých programů , ale využívá také služeb, které Betlém turistům nabízí. Více informací naleznete na www.ck-tilia.cz.